Slovácko

Slovácko, to je kraj plný vinohradů, vína, dobrého jídla, milých a pohostinných lidí, folkloru, krojů, krásné přírody, hradů, zámků ale také lidových písní, které zná většina z nás - nejznámější, kterou si vybavím já, je "Ej, od Buchlova větr věje..."

Jen těžko byste u nás hledali místo, kde má folklor a tradice takovou váhu, jako právě Slovácko. Raritou je mužský tanec zvaný verbuňk nebo jízda králů, které jsou zapsány na seznamu Světového nehmotného dědictví UNESCO.

Pro Slovácko je typická i Tupeská keramika - ručně malované ornamenty sytých barev, přičemž nejhlavnějším motivem bývá rudá růže. 

Na Slovácku rostou vzácné Oskoruše, což jsou ovocné stromy, které rostou pouze v jižní části Moravy.

Co se týče regionálních pochoutek, tak nejznámější jsou asi Vlčnovské vdolečky nebo bylinný likér Lopeník, který koupíte v likérce v Nezdenicích.

Co může být lepšího, než se procházet s teplou oplatkou po lázeňské kolonádě v Luhačovicích, ve městečku, kde se zastavil čas, a popíjet k tomu nejeden léčivý pramen, který zde vyvěrá? A co teprve výlet na přehradu Luhačovice.

Na své si přijdou i ti, kteří rádi navštěvují hrady a zámky, přičemž nejvýraznější dominantou je určitě hrad Buchlov. Za zmínku stojí i zámek Milotice nebo Buchlovice.

Já mám ke Slovácku osobnější vztah, jelikož z tohoto krásného kraje pochází moje rodina a právě sem jsem jezdila v létě na prázdniny za prababičkou do vesničky, která se jmenuje Prakšice.