Javorník - zámek Jánský vrch

"Javorník, Javorník, přes Javorník chodník..." Tahle písnička, kterou jsme se učili na základní škole, se vybaví mě, když se řekne Javorník.

Město Javorník leží v Rychlebských horách, zhruba 22 Km od města Jeseník a i přes to, že z mého rodného města Jihlavy je to poněkud z ruky, vydali jsme se navštívit tamější zámek, který dle mého názoru není moc známý, protože nebýt knihy, která je zaměřená právě na zámky v ČR, tak bych se o něm asi ani nedověděla.

Vybrali jsme si sice delší, ale za to pohodlnější cestu a to po dálnici na Olomouc. Na slevovém portálu jsem objevila, že po cestě ve vesnici Slatinice (mezi Prostějovem a Olomoucí) je muzeum Veteránů. Muzeum se nachází v prostorách penzionu a dostanete se do něj z cukrárny U Veterána. Muzeum může zaujmout svou malovanou kulisou dobové Olomouce nebo expozicí venkovské stodoly s veteránem stojícím na slámě a obklopeným zemědělským nářadím našich dědů, možná pradědů. Kromě těchto exponátů se zde nacházelo také z dob našich babiček a prababiček pár kousků z lékařského oboru, zejména pak gynekologické pomůcky - z některých šel až strach.

Ale vraťme se zpět k zámku Jánský Vrch. Zámek se vypíná na skalnatém kopci nad městem Javorník a nebyl krásný jen z venku ale také zevnitř. Troufám si říct, že by mohl konkurovat takové Lednici. Protože nám po cestě vyhládlo, zašli jsme si na oběd do místního kulturáku, který stojí přímo u parkoviště - jídlo i ceny přiměřené, prostředí mě moc nezaujalo, typická hospoda s odérem smažených hranolek. 

Po jídle jsme se vydali vyšplhat ten obrovský kopec k zámku, cesta byla poněkud náročnější, protože se zámek musel obcházet kolem dokola k vůli opravám zámeckých schodů. Když už jsme se vyšplhali na nádvoří zakoupili si vstupenku, a protože nás Jánský Vrch zaujal už na fotkách, koupili jsme si prohlídku na dva okruhy, čehož jsme později vůbec nelitovali. Bohužel jsme zjistili, že prohlídka zámku začínán až za hodinu, proto jsme zavítali do malé kavárničky na nádvoří s několika malinkatými stolečky. Po výborné kávě jsme měli ještě chvíli času a tak jsme prošli celým nádvořím až na zámeckou terasu, odkud byl skvělý pohled na jinak rovnou krajinu. Paní u pokladny nám říkala, že dokonce dohlédneme k našim sousedům do Polska, ale to už byl čas vydat se na prohlídku zámku. Interiéry byly vskutku nádherné, bohužel tento skvělý dojem kazila paní průvodkyně ve starším věku, která vůbec neuměla vyprávět a ani odpovědět na dotazy návštěvníků.